KE STAŽENÍ celý rozsudek.

33. Krajský soud v Brně se přitom ztotožňuje s náhledem, podle něhož je pro určení právních následků skrytého rozdělování zisku rozhodující, jednak zda družstvo disponuje dostatečnou výší rozdělitelného kapitálu (ve smyslu bilančních testů podle § 34 odst. 2 a § 40 odst. 1 a 2 z. o. k.) a jednak zda je se všemi členy družstva zacházeno rovně ve smyslu § 212 odst. 1 věty druhé o. z. (v poměrech kapitálových společností srov. Kovaříček, Systém zachování kapitálu v poměrech kapitálových společností, s. 203–204). V případě absence dostatečné výše rozdělitelného kapitálu nemá skryté rozdělení zisku – bez dalšího (silou zákona) žádné – právní účinky (ve smyslu § 34 odst. 2 a § 40 odst. 1 a 2 z. o. k.). Zatímco disponuje-li družstvo dostatečnou výší rozdělitelného kapitálu (ve smyslu § 34 odst. 2 a § 40 odst. 1 a 2 z. o. k.) a dochází-li skrytým rozdělením zisku výlučně k nerovnému zacházení s členy družstva ve smyslu § 212 odst. 1 věty druhé o. z., je následkem skrytého rozdělení zisku zásadně (obecně) relativní neplatnost (ve smyslu § 586 odst. 1 o. z.) (v poměrech kapitálových společností blíže Kovaříček, Systém zachování kapitálu v poměrech kapitálových společností, s. 204–205).